Chudoba v rozvojovém světě

Asi jako stav, kdy je denodenně nejisté, zda bude možno zajistit základní potřeby rodiny jako jídlo, ošacení, lékařské ošetření, školní docházku dětí atd.

bez majetku, jidla, zdravotni pece

Člověk nemá na základní potřeby, jako jídlo, pití, bydlení a hygienu.

existenciální tíseň - nemožnost pořídit si nutné věci k přežití, nebo nutnost tzv. otočit každou korunu v ruce

chudoba = nemám základní životní jistoty - ne vždy mám na potraviny, zdravotní péči, bydlení, základní lidské potřeby. Na základní potřeby nutné pro přežití vynakládám téměř 100% (ale většinou více) svého příjmu. Chudoba je však pojem relativní, který má jiný obsah v euro-americké společnosti, a jiný v zemích 3. světa. Bavíme se ovšem celou dobu o chudobě ekonomické. Chudoba duševní, či emoční je ovšem téma pro jiný výzkum.

chudoba je minimalní dostatek toho co potřebujeme...

chudoba je stav, kdy nejsou prostředky ani na základní lidské potřeby jako je jídlo, lékařská pomoc, ošacení, střecha nad hlavou

chudoba je velice relativní pojem, někdo má hromadu pěněz a pořád se považuje za chudého ačkoli tomu tak není, myslím, že takoví lidé v Africe jsou ohledně materiální stránky fakt chudí chudoba podle mě znamená nemít na jídlo, ani ošacení a na základní potřeby, to už je opravdu blbé a obzvlášť když práce je v nedohlednu záleží však na každém, co také preferuje, buď se bude trápit , že nemá tohle a tamto, nebo se s tím prostě smíří a třeba časem na něco bude mít

jako něco urážlivého pro člověka ve světě bohatých

jako stav, kdy poměr příjmů ku výdajům je nedostačující k akumulaci kapitálu

když člověk nemá nic

Když se někomu nedostává uspokojivých základních živtoních potřeb jako je jídlo, voda, ošacení, střecha nad hlavou.

Ked clovek nema dostatok financnych alebo inych prostriedkov na zabezpecenie zakladnych zivotnych potrieb.

Myslím, že definice mluví cosi o počtu dolarů na den na osobu. Dle mého chudoba znamená, kdy člověk nestačí ani na základní požadavky k důstojnému životu.

Nedostatečné až mizivé uspokojování potřeb člověka vlivem nedostatku finančních prostředků.

nedostatek finančních prostředků pro uspokojení základních fyziologických potřeb

nedostatek hmotného zabezpečení v životě

Nedostatek hmotných prostředků pro zabezpečení základních lidských potřeb a důstojného života.

nedostatek peněz nebo potravy, ošacení atd.

nedostatek prostredku pro zivot, spatne zivotni podminky

nedostatek prostředků na pokrytí základních životních potřeb

nedostatek prostředků pro zajištění základních potřeb na přijatelné úrovni - tj. na úrovni, kdy nedostatek prostředků znemožňuje zabezpečit základní potřeby

nedostatek prostředků pro základní lidské potřeby

nedostatek základního(voda, potraviny, bydlení, vzdělání, ...)

Nedostatek základních potřeb pro život člověka, rodiny a omezení přístupu k osobnímu rozvoji (informace, kvalifikace, vzdělání).

Nedostatek základních prostředků (peníze, jídlo, bydlení) na život.

Nemít co jíst alespoň jednou denně do sytosti.

nemít finanční ani jiné prostředky na zajištění základních potravin, ubytování, vzdělání, zdravotní péče

nemít kde bydlet, mít často hlad, žízeň

Nemožnost uspokojení základních lidských potřeb

Nemožnost zajistit dostatek potravin, léků, ošacení a odpovídající zázemí (bydlení apod.)

nemožnost zajistit nezbytné životní potřeby

Neni na jidlo, na bydleni....

Neschopnost zajistit si příjmy vyšší než jsou nutné výdaje

situace, kdy dotycny nema financni prostedky na zajisteni svych zakladnich potreb

sociální stav, s neodstatkem potřeb k žití.

stav, kdy celá společnost (i národ) není schopna se sama uživit, ať už jde o zemědělství, nebo průmysl, nebo cokoli jiného. Je to složité, nelze to zase tak jednoduše definovat

stav, kdy clovek nema prostredky na to, aby si opatril dostatek jidla(aby nemel hlad), pristresi a dalsi zakl. potreby

Stav, kdy nemám ani na základní lidské potřeby( jídlo, bydlení)

stav, kdy příjem člověka je tak nízký, že nedokáže pokrýt jeho základní životní potřeby

Stav, kdy se člověku nedostává základních věcí potřebných pro důstojný život.

vážné problémy se základními potřebami

žití pod hranicí v dané společnosti obecně přijímaných standardů

život pod průměrnou životní úrovní

......

aby nebyla...

aby nedocházelo k ohrožování lidského zdraví a prohlubování zadluženosti státu

aby se lide meli lepe

aby všichni měli zajištěny důstojné podmínky k životu a předešlo se tak nepokojům, které mohou nastat, když tomu tak není

Dávám ano z humánního hlediska. Jak, to nevím.

Chudí ohrožují bohaté (tedy nás) - terorismus.

Chudoba je indikátorem neefektivity v hospodaření. Stát ji může vytvářet, nedokáže ji však odstranit. Jediné co se dá dělat je nevytvářet překážky jako jsou dotace, cla, vysoké daně, minimální mzda a pod.

Chudoba vede k nepokojům

je důležité zlepšit životní podmínky lidí žijící v chudobě

Je potreba pomoci

Je to humanne a prispeiva to k progresu spolocnosti

Je to proste tak zarizene, nekdo je bohaty, nekdo chudy

je to závažný problém

Jelikož díky chudobě a z ní vyplývajícího hladu denně umírají lidé, včetně dětí.

Každý člověk by měl mít právo na důstojný život

Kdyby se to bralo ne-humánně, technicistně, dalo by se říci, že to vlastně není třeba. Že se to nějak vyvrbí, nějak to vyhnije, že nemá cenu snažit se zasahovat do "přirozenosti" vývoje, že každé "řešení" je jako kapka v moři. A co když případnou chudobu rodiny svého souseda můžu vidět někdy "na vlastní oči" - třeba že jeho rodina měla k jídlu za celý den jen "suchý chléb" nebo že opravdu nemají na školní pomůcky (a že jednu takovou znám, které se to stává)? Pak je jasné, že to znamená strádání, frustraci, pro děti velký handicap. Snažit se nějak pomoci takové rodině (pokud možno ne pořád dokola dávat ryby, ale učit rybařit) mi přijde dokonale přirozené, přirozená reakce lidskosti. Ve třetím světě je to vlastně totéž, jen v mnohem větším měřítku, s rizikovějšími možnými důsledky, častěji jde doslova o život. A proč ji řešit? Prostě protože jsme lidské bytosti a nemůžeme se jen tak koukat na strádání druhých, protože chudoba někde daleko může ovlivnit nakonec i mě, různě. A taky (sama ovšem ve své zemi patříc do kategorie lidí s nižším příjmem) protože částečně si žiju blahobytně na úkor chudých, byť jsou mechanismy tohohle vztahu příčinny a důsledku obtížně popsatelné.

Když se nebude řešit, bude se stále více rozšiřovat a chudoba brání rozvoji společnosti a kultury.

kvůli chudobě lidé umírají

Lidé v chudých zemích nemají vzdělání, žijí podle pravěkých tradic, neexistuje osvěta. Lidstvo je přemnožené a je třeba jej regulovat. Buď antikoncepcí, nebo vzděláním. Vzdělaní lidé hledí na kariéru, ne na rodinu, vzdělaní lidé umí vést války.

má podíl na krominalitě

morální povinnost

Myslím, že tohle nutné je, ale chtějí lidé u moci, aby lidi byly chytří a vzdělaní? Trápí je to? Já osobně si myslím, že by se to řešit mělo a jsem ráda, když někomu nejde jen o koryto. A proto by se to řešit mělo. Jedině řešením situace může region nabýt síly a vzchopit se, dát jedinci možnost , aby se uplatnil. Myslím, že je důležité jedinci ukázat cestu, jak z chudoby a měl by se učit takovým věcem, díky kterým se v regionu uplatní.

Ne, každý se o sebe musí chtít být schopen postarat. Jak se něčeho chytnou aktivisti posedlí potřebou něco "řešit", tak se celý problém jenom prohloubí. Neboť se živí "řešením" a proto nemají zájem problém "vyřešit".

nedokáži se pořádně rozhodnout, ale ...když nad tím tak přemýšlím, tak chudoba vždycky doprovázela naši civilizaci, vždycky tu byl "ten bohatý" a "ten chudý". Nedovedu si představit naši společnost (vnímáno v její současné podobě), kde by všichni měli stejně. Vždycky se najde někdo, kdo je více podnikavý a více "chytrý" než ostatní a dokáže na tom vydělat. Myslím, že chudobu např. Afrického obyvatelstva vnímáme ve srovnání s naším jako nutno k řešení - ale podle mě jde jen o jiný život, v jiné společnosti. Spíš bychom se měli zaměřit na řešení chudoby v našem státě, protože mi přijde, že po letošních volbách za chvíli budeme patřit mezi ty "chudé lidi z rozvojové země"...

někteří mají příliš mnoho peněz - zbytečně / zatímco jiní doslova umírají hladem.

Pokud lidé chtějí mít sociálně vyrovnané klima musí řešit i tento problém. Neřešením by mohly vzniknout řady konfliktů.

pouze v rozvojových zemích, kde lidé žijí na hranici přežití, není třeba řešit chudobu např v Americe nebo Evropě

protoze nemuzeme zavirat oci pred problemy, ktere se nas taky tykaji (zijeme v globalizovanem svete)

Protoze vsichni jsme lide a meli bychom si pomahat

protože chudí závidí bohatým a násilně se snaží přijít ke stejnému bohatství

Protože má vliv na vývoj globální společnosti. Navíc to patří k základním principům fungování světa.

protože se jí dá zneužít (prodej dětí, prostituce)

protože umírají lidé a ve vysoělejších státech mají prostředky na to aby pomohli těm kteří žijí v chudobě.

protože v dnešní době jsou velké rozdíly mezi různými zeměmi, kdy ve vyspělých zemích si idé neuvědomují současnou kritickou situaci např. v Ugandě, a v jiných zemích Afriky tak, jako by problém s chudobou v rozvojových zemích existoval jenom v učebnicích, nikoli v reálném životě

Řetěz je tak silný jako jeho nejslabší článek;) Ale zase zastávám názor, že stát nemá posílat peníze ze státu, když se sám utápí v dluzích.

s chudobou jde ruku v ruce další zátěž: nemoci, kriminalita, atd.

solidarita

soucit

Šíří se

Už jen z humanitního hlediska. Přeci nebudeme nečině přihlížet, jak malé děti umírají hlady a vesnice jsou na pokraji svých sil, sužovány pro nás exotickými nemoci, hladem, žízní...

V přírodě vše funguje na bázi evoluce - silnější vyhrává. Lidská společnost ovšem vymyslela koncept "lidskosti", tedy humanity. Ten nám nedovoluje zcela podléhat tlakům "přirozené" tendence chovat se podle pravidel sociálního darwinismu. To by znamenalo nechat zemřít miliardy obyvatel této planety. V rukách lidstava jsou nukleární zbraně a jiné vymoženosti - zbavit se sociálně slabších by bylo otázkou krátké doby. Kdo z nás by ale dopostil, aby k tomuto docházelo? Síla a úspěch již v naší společnosti nejsou měřeny kvalitními geny, ale penězi. Takový nepřirozený a nepřírodní výběr by dříve nebo později vedl k zhoubě. Proto je nutné aby ti nejsilnější podporovali ty nejslabší. Kromě jiného - po staletí naše "západní" civilizace vykořisťuje země, které dnes nazýváme zeměmi 3. světa. Jen díky své krvežiznivosti, chamtivosti a lhostené agresivitě jsme se díky těmto zemím stali bohatými a mocnými. Nyní je však čas zúčtování. Již nelze jen brát brát a brát. Je potřeba také dávat zpět. To, že jsou mnohé z těchto zemí nekonkurenceschopné a svíjí se v chudbě a problémech, je z obrovské části naší chybou. Tyto země byly propojeny s globální sítí, otevřel se jim tak svět, tento svět však i nadále tyto země především zneužívá. Nadnárodní korporace niční místní komunity a tradiční způsob života a obživy, obyvatelé těchto zemí se stávají zavislými na korporacích a nevědomě se tak ženou do otroctví. Tento problém je potřeba řešit - zejména omezením moci a působnosti nadnárodních korporací, nastavením pravidel tak, aby obyvatelé měly z jejich činnosti prospěch, nikoliv chudobu.

Z humánního hlediska by asi vyspělá kultura nečinně nepřihlížela, jak vymírají miliony lidí na věci, které ji připadají naprosto samozřejmé.

Ze zodpovědnosti. Protože odpovídáme nejen za sebe a navíc žijeme i na úkor chudých.

_______________________

"chudé" země Afriky a Asie, evt. Latinské Ameriky

2/3 sveta :) Afrika cela, vetsina Asie...atd.

africké

africké státy, východoasijské, jako např - Indie, Afghanistán, určité části Číny...některé části latinskoamerickách států (Peru)

Africké země, latinskoamerické země, aj.

afrika

Afrika

Afrika

Afrika, Indie

Arika

Bolívie, Indie, Somálsko, Kambodža, ...

Čím blíž k Rusku...

Gambie, Čad, Kambodža, Bangladéž, Afgánistán, Erytrea, Liberie

JAR (obecně africké státy), Srbrsko, Albánie, Irán, Irák

Jejichž HDP je nižší než 2%.

kde žije více než 20% obyvatel na hranici chudoby

keňa, pákistán, etiopie..

Méně vyspělé než kdo? Za rozvojové země pokládám ty, kde dosud nedošlo k dostatečnému naspoření kapitálu a které tudíž mají potíže se zvyšováním efektivity výroby prostřednictvím investicí do příslušných technologií.

některé země v Africe, Asii (nedostatek přírodních zdrojů potravy, nedostatek peněz, majetku, popř. totalitní vláda)

nevím které země přesně, ale v Africe se jistě dají najít

obecně Africké státy---

Převážně v Jižní Americe a jih Afriky

Rovníková Afrika

Rozvojové jsou ty země, kde je množství naspořeného kapitálu doposud nedostatečné vzhledem k investicím potřebným pro zvýšení produktivity. Nicméně proces akumulace zde probíhá. Na druhou stranu jsou země, které se z dřívější rozvinuté pozice v důsledku nerozvážné hospodářské politiky propadají zpět do pozice zemí zaostalých.

Rumunsko

Somálsko

Státy rovníkové Afriky, Keňa apod. Nicméně, primitivně žijí pouze na naše poměry, myslím, že jejich bohatství tkví v tom, že umí beze zbytku využít všeho, co jim příroda dala.

Státy střední Afriky, Vietnam, atp.

státy v Africe, potom některé východní státy i v Evropě (Jugoslávie, Albánie)

střed Afriky, Jižní Amerika, Jihovýchodní Asie

Střední Afrika. Oblasti Indie.

Téměř celá Afrika, Jižní Amerika a velká část Asie

termín "rozvojová země" i "méně vyspělá" mi přijde jako anachronismus a zcela nevhodný, jistě se počítal a počítá podle nějakých ekonomických ukazatelů, podle HDP nebo tak, ale to mi přijde jako zvláštní kritérium pokud by "rozvojovými" měly být označeny země zápasící s masovou chudobou, pak jde o velkou část Afriky, některé země v Asii a ve Střední a Jižní Americe. Označit tak některou zemi evropskou je možné, ale trochu sporné.

to je těžké, v číně mají prý chudobu, ale je to taky nejkapitalističtější a nejrozvinutější stát co se ekonomiky týče. Čísla jsou sice alarmující, ale to je spíš dáno větším počtem obyvatel, než třeba u nás. Rozvojové bych dala jako - Somálsko, střed Afriky.

Vacsina africkych statov , niektore staty Azie

vetsina afriky, jizni ameriky, blizky vychod, indie atd.

Vetsina Afriky, Severni korea, Indonesie, Mongolsko

většina afrických zemí, mnohé země asijské - nejhůře na tom jsou Afghanistán, Barma, Kambodža, Laos... V jižní Americe jsou mnohé země 2. světa, ale i mnohé opravdu málo vyspělé. Z hlediska Evropy lze mezi rozvojové země zařadit i Moldavii, či Albánii.

Většina afrických zemí, střední Asie a jihovýchodní Asie, Indie.

Většina Afriky, hlavně subsaharská oblast, v Asii pravděpodobně Indie, Mongolsko, drobné státečky, které jsou tak zaostalé, že se o nich ani neučí na školách, velká část Jižní Ameriky, v Evropě určitě Balkán, bývalá Jugoslávie.

země Jižní Ameriky (Brazilie, Chile, Ekvádor...); africké země; Indie; Afgánistán; velká část Číny; část Východní Evropy....

země na Africe, Pákistán, Afghánistán a státy poblíž

země, kde převážná část obyvatelstva žije s příjmem pod 1 dollar denně

ani ne, je to podobné

ano

Ano liší. Pokud pominu Moldávii, která dnes patří mezi nejchudší země Evropy a země Moldávii podobné. Tak Lidé v Evropě si vesměs žijí v konzumním blahoditu a za chudobu považují spíše to, že si kupují nejlevnější potraviny a jsou rádi, že zaplatí nájem.. Co se týká chudoby mimo Evropu, tak si většina lidí nedokáže ani představit podmínky pro život dané lidem v jiných částech světa.

ano, podstatně. O chudobě v Evropě se tolik nemluví jako na chudobu v rozvojových zemích, protože se nevyskytuje v takovém měřítku

Ano, pretoze priemerny europan(zapadny) ma dost skresleny pohlad na svet.

Ano, v Evrope se jedna spise o okrajovou zalezitost, v ostatnim svete naopak (vice chudych nez bohatych)

ano, v rozvojovem svete je chudoba mnohem tvrdsi nez v evrope

Ano,v rozvojovém světě je chudých většina

ano. Lidé např. v Evropě jsou chudí nemají-li lednici, pračku, postel....lidé v rozvojovém světě jsou chudí když nedokáží zabezpečit své základní potřeby (jídlo, pití, ošacení...)

Ano. Především v rozvojovém světě chudoba postihuje mnohem více lidí (nebo přesněji větší procento populace). A to, co je považováno za chudbu v Evropě, by v rozvojém světě chudoba nebyla, situace je tam mnohem, než si my dokážeme představit.

důležité je, že ani Evropa, ani rozvojový svět nejsou homogenní a v rámci každého existují rozdíly, takže bych to asi tak nezobecňovala

Evropa je blíž, mentalita nám víc podobná. Jsou to sousedi.

chudoba je stejná všude, jen okolnosti jsou jiné

Kategorie lidí na ulici je v Evropě těžko srovnatelná. Nevím, jak je konstruováno kritérium chudoby podle sumy peněz k obživě na osobu a den. Ale v Evropě je možné být velice chudý, přestože celkový objem peněz pro rodinu není malý, když všechno spolyká bydlení, energie, splácení dluhů a pod.

Lisi. V Nekterych meste v Africe nemaji ani na kousek chleba. Tohle se v Evrope nestava.

liší se... podle mě jde o rozdílné chapaní nedostatku...

Liší. Lidé z chudých částí neznají luxus jako my, takže to neposoudí z našeho úhlu. A my se zase nedokážeme zcela vcítit do nich... Příklad za vše: Když můžeme vylévat mléko do polí, tak chudobu jinde fakt nemůžeme chápat!

Na chudobu například v Africe se velmi často poukazuje, proudí tam nejvíc humanitární pomoci apod. , ale na zbytek světa padá stín.

ne

Ne

Ne.

neliší

neliší, v Evropě chudoba není

Neliší. Přírodní zákonitosti platí pro všechny.

nevím

nevím

nevím

No, ano. I lidé v Evropě jsou chudí, ale mají větší možnosti na zlepšení. Děti chudších rodičů jsou na tom ale psychicky také dosti špatně, protože nemají to, co jejich vrstevníci.

Řekla bych, že v Evropě jsou 'standardy' toho, co člověk v dnešní technické době k životu potřebuje (mobilní telefon, bankovní účet) někde jinde než např. v Africe - proto i jiné vnímání chudoby.

určitě, jde o jiné společnosti...

Určitě. V Evrpopě jsou jiné podmínky. Lidé Evropské společnosti jsou zvyklí na vyšší standard.

v Evropě funguje lepší výpomoc ostatních států, chudoba nedosahuje bídy v Africe, Asii

v evropě je toho minimum

v Evropě je větší sociální podpora chudých, větší informovanost a gramotnost lidí - lepší podmínky pro nový start

v Evrope jsou chudi vetsinou jen jednotlivci nebo male skupiny obyvatel, ale v rozvojovem svete je to vetsina spolecnosti, kdo je chuda

v Evropě jsou obecně vyšší náklady na základní životní potřeby, takže je tu chudý i ten, kdo by v rozvojovém světě byl za vodou

V Evropě lidé říkají, že jsou chudí jen proto, že se jejich životní standard nachází pod průměrem jejich okolí, ale to je neohrožuje na životě, narozdíl od chudoby v rozvojovém světě.

V Evropě má každý příležitost si peníze vydělat + velm kvalitní sociální zabezpečení ze strany státu.

V Evropě nemají spíš finanční prostředky a v Africe nemají jídlo, pitnou vodu, hygienu.

v Evropě větčinou chudoba nedosahuje takové míry (rozvojové země - někteří lidé nemají ani kde bydlet, co jíst...)

V Evropě zatím ještě funguje určitá forma sociálního státu, i když i ta je nyní na úpadku. Ani ti nejchudší bezdomovci nejsou bezprostředně ohroženi - z nadbytku naší společnosti se vždy dá kdesi na jejím pokraji uživit. Lidský život zde má zatím určitou hodnotu - je nezákonné odmítnout lékařskou pomoc v případě ohrožení, či nechat jedince zemřít jednoduše proto, že byl sociálně slabý. To se např. v USA děje mnohem častěji než v Evropě. Tento odporný systém se nyní evropští politici v době ekonom. krize snaží kopírovat, ačkoliv v Americe na něj všichni nadávají. V zemích rozvojových je pak situace zcela jiná. Procento skutečně chudých obyvatel je tak vysoké, že se cena lidského života dá v tamních poměrech považovat takřka za bezvýznamnou. Neexistuje tam žádný sociální systém, žádná podpora, nic. Navíc - lidé zdaleka nemají stejné možnosti.Mnozí se již do chudoby rodí. A rodí se jich mnoho. Demografická revoluce zde teprve probíhá. Populace exponenciálně roste. Rodí se více a více chudých, kteří nemají možnost se uchytit ve vyšších patrech společenské hierarchie.

V rozvojovém světě je to dáno podmínkami, v jakých tamní lidé žijí - nedostatek surovin pro další zpracování apod. V Evropě považuji chudobu spíše za sociální selhání jedince nebo skupiny jedinců.

Ve srovnání s jinými zeměmi si troufám tvrdit, že Evropa pravou chudobu nezná

záleží na společnosti co považuje za chudobu, někdo třeba nemá na mobil, tak se hned považuje za chudého

...-:

1) Větší podporou vzdělání. 3) Mezinárodní kontrolou nadnárodních společností a minimálními mzdami.

Asi nijak. Jelikož přímé dotace nepomůžou nikomu, ti nahoře si to rozeberou tak jako tak. Spíš bych otevřela trhy, zavedla konkurenci. Ne zvýhodňování a dotace.

dat lidem praci, snizit korupci

dodat prostředky na vzdělání, ale neudělat "všechno za ně", aby si nezvykli na přísun pomoci, ale dokázali se o sebe sami postarat - dát lidem možnosti uplatnění, motivaci.

donutit zahraniční korporace aby pracovaly ve prospěch místního obyvatelstva, nikoliv proti němu, přísná pravidla - korporace nesmí ničit tamní přírodu, komunity, atp., omezit globální trh který funguje jen ve prospěch jedné strany, pomáhat místním k větší soběstačnosti, udržení tradičních forem živobytí, společenského soužití,

Dovozem surovin pro další zpracování.

Hmmm. V sucastnosti asi nijak, pretoze spolocnost v danych krajinach este nieje na takom stupni vyvoja aby dane riesenia prijala a akcepotovala ich.

Humanitární akce jsou sice hezká věc, ale když budete celý život někoho krmit, nedokáže se postavit na vlastní nohy. Důležité je, zajistit očkování, prevenci proti smrtelným chorobám (kupříkladu AIDS) a dotovat vzdělání tamních lidí i za cenu posílat je po celém světě. Naučit je se o sebe starat a pomoci jim při rozjezdu ekonomiky a tvorbě pracovních pozic, aby se jim pohla ekonomika. Špatným příkladem není ani přestěhovat část svě firmy do rozvojivých zemí. už jen pro levnější náklady a nízké platy, které v součtu i s expedicí nejsou tak velkou částkou, tudíž stále výhodné.

Humanitární pomocí

investovala bych do vzdělání, které si žádá pracovní trh

kdybych to věděl, dostal bych buď Nobelovu cenu a nebo by mě vlivní a bohatí zlikvidovali

Měla by být celková snaha, aby se každá země dokázala uživit sama - zemědělství! A jiné země, které mají jídla dost, by jím neměly plýtvat, ale měly by ho dávat k dispozici těmto rozvojovým zemím. Mělo by se rozšířit vzdělání a omezit množení lidí - zní to krutě, ale příroda není schopna nás tu držet všechny Proč Evropa a Severní Amerika mají v podstatě vše a jiné země nic?? To nemá logiku.

Neexistuje na to řešení. Kdybych jej věděl, předpokládám, že bych měl Nobelovu cenu míru.

Nejdříve začít u politického prostředí - vymýtit korupci, která spolkne všechnu externí pomoc a poté naučit a dopomoct dané společnosti být soběstačnými a nezávislými na pomoci z venku.

nejprve zefektivnit zemědělství (zavlažovací systémy, zemědělská technika...), tím by se zlepšilo zásobování potravinami, vytvořila by se prac. místa i pro nekvalifikované pracovníky a nebylo by tak nutné odcházet z venkova do měst (nebo ne v takovém množství)

nemám představu....... v první řadě zajištění vzdělání pro všechny

nevím

nevim kdybych to věděl tak mam Nobelovu cenu

nevím. Pomohlo by nevnucovat jim svoji kulturu a nenutit je kupovat naše drahé a nadbytečné zboží (CUKR!!!)

Nijak

osvětou a dobře cílenou pomocí ( často zneužívaná pro podlou činnost ( zbraně drogy a podpora gangů a povstalců)

Podle informací, co mám, prý nemá smysl posílat peníze. Proto fandím neziskovým organizacím, které sbírají peníze tady a 'půjčují' je v rozvojových zemích v nutných formách (nástroje pro práci, studny) s delší dobou splatnosti.

Podle mne je to neřešitelný problém, který se dá pouze tlumit např. materiální pomocí.

podporovala bych hlavně programy, které se týkají vzdělání, podpora by měla vést k tomu, aby si lidé dokázali pomoct sami a postavili se na vlastní nohy, ne aby jen pasivně přijímali dary

Pomocí od více vyspělých států jako je např. Amerika. Poskytnutí vzdělání a zaměstnání.

Pomocí vyspělých zemí bez vykořisťování.

Povinna pomoc od bohatych lidi.

řeším pouze za sebe - každý měsíc posílám peníze na účet unicef

snahou o nabídky práce, příspěvky

systémové řešení asi neexistuje? kvůli korupci a lidskému faktory. nejlepší jsou samozřejmě cílené promyšlené projekty, které pomáhají postavit se na vlastní nohy, ale ty mají malý dosah. nejspíš bych to řešit neuměla :-)

Školami. Lidé se musí naučit hospodařit. Řada zemí v rozvojovém světě je mnohem bohatší - co se přírodních surovin i lidských zdrojů týče - ale neumí s tím hospodařit a tak jim to bohatství je k ničemu (nebo spíše ke škodě).

To je otazka hodna nobelovky ;) . Vyresit nejde, jde jenom zmirnit.

To mě nepálí

upozornila na ni prostřednictví fotografií, dokumentů a prospektům v komerčních televizích a masovou kampaní. Donutila bych lidi zamyslet se nad touto situací

Určitě mají smysl rozvojové projekty (podpora a pomoc ve vzdělávání, zemědělství), více než pouhá finanční pomoc, která se většinou míjí účinkem. Ale nějaké komplexní řešení si ani nedokážu představit.

Uvolněním mezinárodního obchodu, zrušením cel, kvót, dotací a podpor. Všichni by měli mít rovné možnosti si na svůj rozvoj vydělat.

Uvolněním obchodních bariér. A taky zastavením humanitární "pomoci" likvidující místní hospodářství.

volný obchod s potravinami, aby mohli vyvážet do bohatých zemí

vystavba infrastruktury, vzdelani, pracovni mista

Vzdělání, nebo změna režimu. Což je prakticky nerealizovatelné, takže se nabízí ještě ta morbidnější a nehumánnější možnost.

vzdělávání místních lidí, učení je základním řemeslům i teoretičtějším věcem, potlačení válečných konfliktů, celkově vedení k samostatnosti

vznik záchranných fondů

zabezpečit vzdělání, mikroúvěry

.

§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§

Asi bych se raději zabila, než abych musela hladově. Méně než pytlík rýže na den bych neunesla.

Asi bych to řešil sebevraždou

bezdomovec.

Být : bez bydlení, bez práce a tedy legálně získaných peněz, bez lékařské péče a řady dalších tzv. "normálních" věcí a hodnot. Koneckonců ČR si svou "chudinu" vytváří už 20 let.

Být bez Boha a bez přátel.

být bez vlastního bydlení, ale ještě se nějak uživit a nehladovět

Co? Nutnost přežít. Kde? Bezdomovectví.

Fyzicky a duševně zdravý jedinec žijící ve svobodné společnosti nemá sebemenší důvod se chudoby obávat. Že pro politiky je rozvoj sebevědomé a nezávislé střední třídy jev nežádoucí, to je věc druhá.

chodit v oblečení "do roztrhání", kupovat levná jídla, nemoci vyjít si do restaurace, či jinam (nemít nic na útratu), nemít peníze na studium..

chudoba u mě začína v moment kdy není kde spát, kde jíst a co jíst...

Kdyby mi příjmy nestačily na uhrazení nákladů na bydlení, stravu, základní hygienu a oblečení. To by byl průser.

kdybych byla chudá, neměla bych na jídlo a nájem osobně jsem zvyklá na to žít s málem, protože jsem se narodila v kraji s největší nezaměstnaností, na spoustu věcí ( koncerty, kafe, sport, výlety, tábory ) jsem dlouhou dobu neměla, tím nechci říct, že bych na to byla hrdá, (upřímně mě to tady už nebaví ) samozřejmě mě to mrzelo, člověk by si někam zašel, ale prostě to člověk musel vzít tak jak to je, ale díky tomu jsem se naučila hospodařit s penězi a když vidim , co si kolikrát kdo koupí, tak se divím...i když bych na to třeba měla, tak bych si to nekoupila, protože prostě mám furt před sebou to - co když ty peníze třeba za měsíc nebudou a nebude možnost najít práci... je mi docela smutno, když vidim děti, jak řešej , jestli maj tužky od kohinooru nebo ne, a jestli neni ten druhej náhodou divnej, když to nemá, nevim, my jsme takoví nebyli nevím, asi z tohoto kraje odejdu, protože mě to docela už nebaví

Kdybych měl tolik prostředků, které by mi stačily akorát na to, abych měl kde bydlet a na skromné jídlo a pití.

kdybych neměla co jíst nedokážu si to představit, nevím, co by to znamenalo

kdybych nemohla dělat to co teď, tj. studovat, bydlet, jíst a chodit oblečená. Jestli bych měla levnější či staré oblečení není podle mě definice chudoby. Pokud bych to oblečení neměla a ani neměla peníze na to nejlevnější, tak to bych si připadala chudá (analogicky i s jídlem či bydlením).

Kdyz si nemuzu dovolit koupit kud zvance.

Moci si pořídit jen základní potraviny, žít s 5 člennou rodinou v jednopokojovém bytě, nemít pro děti peníze na školu, pochopitelně nemít auto, nemít na nové oblečení, nemít na divadlo, příjem domácnosti 13 000 Kč.

nedokážu posoudit, neumím si to představit. Být bez ubytování a práce.

Nedokážu si situaci představit, doufala bych a hledala bych jakoukoliv cestu jak z toho ven. Pokud bych nebyla schopná zabezpečit si bydlení, jídlo a nějakou částku vedle, připadala bych si dost chudá.

Nedovedu si to představit. Chudoba je pro mne okamžik, kdy náklady na život jsou vyšší než příjmy a už nemám kam a kde slevit.

Nemít na zajištění jídla, hygienických potřeb a uspokojivého bydlení.

nemít peníze na oblíbené a zdravé potraviny, nemoci se stravovat v restauracích, nemoci jezdit na dovolenou do zahraničí, nemít peníze na mobil, na internetové připojení, nutnost brát si na každý větší výdaj půjčku, nemoci mít psa,

nemít z čeho zaplatit nájem a potraviny

Nemožnost dosyta se najíst

neschopnost postarat se sama o sebe (ztráta bydlení či dalšího cenného majetku a peněz, ztráta zaměstnání a sociální úrovně), bezdomovectví

nevím

nevím, nedokážu si to představit..pro mě je chudoba, když nemám na nic a jsem na ulici

nic

pro mě hranice chudoby - když bych neměla na nákup jídla

Pro mě jako chronicky nemocného člověka (diabetes mellitus) by znamenalo žít pod hranicí chudoby stav, kdy bych si nemohla koupit léky (inzulín) a jídlo, které by pokrylo moji denné spotřebu sacharidů na den. Jinak jsem o tom nepřemýšlela

pro mě osobně - kdybych neměla na zaplacení elektřiny a tak., a na základní potraviny, na vzdělání... Ano, je vidět, že se v naší zemi nemáme špatně. Jinak chudobu jsem mohla vidět u jistých lidí - neměli na léky, na jídlo, na nic - nešlo o bezdomovce, ale občany ČR, kteří žili celý život slušně (to jen tak mimochodem)

Snazil bych se vyzit z prirodnich zdroju a nebyt zaiysly na spolecnosti. Chudy budu, az nebudu mit nic

Tak zalezi, jestli bych zila pod hranici nebo nad ni :). Ja osobne bych si pripadala chuda, pokud bych mela problem koupit si jidlo a zakladni potreby.

Těžko popsat. Chudoba je pro mě stav, kdy jsem na ulici a nemám peníze na jídlo. Jenže v našem státě stále existují azylové domy a jim podobné instituce, které začleňují člověka zpět do společnosti. Podle mého je v naší společnosti chudoba založena na hladu po něčem, co nemůžeme mít. Chudým si proto může připadat i člověk, který připadá chudému bohatý.

těžko posoudit

To je u každého individuální. Ten, kdo má zajištěno vlastní bydlení, zaopatřené děti, toho nepotřebuje tolik, co ten, který si bydlení shání a má malé děti. Já bych dokázala žít tak za 50,- Kč na den v létě a za 100,- Kč v zimě.

Viz. část 6. Nemít na nájem a přemýšlet, zda se dnes najím a nebo až raději zítra.

Vždy jsem si byla schopna zajistit příjmy dostatečně vyšší než jsou mé nezbytné výdaje. Tudíž mi chudoba nehrozí.

Za hranici je stav, kdy uz nemam pribytek a musim zebrat o jidlo.

zhruba hranice existenčního minima cca 3000 Kč na měsíc

Ziadne ubytovanie a nemat prostriedky na jedlo

žít za 1 dolar denně